Bezručova 9, 680 01 Boskovice +420 608 464 341

6 základních pilířů úspěšné agilní transformace

Vytvořeno 14.03.20 od Administrator

1. Pozitivní postoj

Vždy jsou nějaké výzvy v rámci projektů. Jsme jen lidé a děláme chyby a ne vždy všechno jde dobře. Co je nicméně nejdůležitější, jak se členové týmu vypořádávají s těmito situacemi.

Jakmile jsou problémy identifikovány, je třeba se s nimi vypořádat včas a s pozitivním přístupem. Ve většině případů, kdy něco vypadá negativně, může být tato situace využita jako příležitost ke zlepšení. Očekáváním je, že tým připustí, že jsou problémy, nebo ještě lépe zná potenciální rizika, umí je vyčíslit a přichází s návrhy řešení.

Pro agilní nováčky je sebeřízení mnohdy obtížné. To je přesně to, kde bysme měli udržet pozitivní postoj. Některé věci, které vyzkoušíme nemusejí vždy fungovat, ale neměli bysme to vzdávat. Je jednoduché se litovat! Místo toho by měl mít tým na paměti, že se může něco naučit.

 

2. Chuť se učit nové věci

Agilie je o učení a příjímání změn. Tvým cílem by mělo být získávání co nejvíce informací, abys mohl doručovat kvalitní produkt/službu. Neměl bys vycházet z předpokladů, že to co děláš, je nejlepší pro klienta. S vysokým tempem byznys požadavků a nových technologií, které se objevují každý den, se snaží profesionál udržet krok s přicházejícími změnami.

Toto je zvláště pravdivé pro agilisty, kteří jsou často konfrontováni přemýšlením mimo oblast jejich působení, aby dokončili úkoly v rámci krátké doby (iterace). Účast na skupinových setkání a čtení technických článků jsou dobrými zdroji nových nápadů.

Lidé se zvídavou myslí dávají otázky, aby pomohli týmu získat  základní pochopení potřeby (např. user story). Jsou to lidé, kteří přijímají nejlepší, aby použili techniky založené na zkušenostech. Právě tak jako u průzkumného testování, kde začneš s jednoduchým plánem, spustíš testy, naučíš se něco o produktu a potom uděláš kvalifikované rozhodnutí, co dále prozkoumat. Nespoléháš se na mnoho dokumentů. Jestliže něčemu nerozumíš, tak hledáš správného člověka, který zná odpověď.

Dobrá technika pro získávání vědomostí je „5 W“ (ptát se who, what, when, where a why). Když se zeptáme na otázku, a hned na poprvé nedostaneme dostatečnou odpověď, ukazuje to na možný problém a různými dalšími otázkami můžeme pochopit v čem spočívá.

Testování je nyní zodpovědností celého týmu, protože každý potřebuje být dychtivý získat vědomosti o produktu, aby zvýšoval jeho kvalitu.

 

3. Úspěch týmu na prvním místě

Agile je o úspěchu týmu, ne o individálním úspěchu nebo hrdinských činech. Pro tým je důležitější být úspěšný, než pro jedince dokončit jeho úkol.

Dobrým příkladem je, když členové týmu pracují na user stories (US) s různou důležitostí a uvědomují si, že nejsou schopni dokončit US s vysokou prioritou na konci interace. Všichni, kteří pracují na US s nižší hodnotou se sjednotí a nabídnou pomoc k dokončení US s vyšší prioritou, i když nemají dostatečné zkušenosti, aby mohli dokončit zbývající úkoly.

Jsou připravni opustit svoji zónu pohodlí, aby pomohli na kokrétním projektu pro celkové dobro týmu, což je cenná vlastnost. Podobně je důležité pro členy týmu, aby byli ochotni učit ostatní v oblastech, ve kterých si tito lidé nejsou jisti. Pokud je v týmu kultura „ukázování prstem“, lidé se méně dobrovolně odhodlají pracovat na důležitých úkolech, i když nejsou expertem v dané oblasti.

Mít čas pro koučování jiných nebo projít design v rámci US s těmi, kteří jsou méně obeznámeni s kódováním, je známkou dobrého týmového hráče. Sdílení znalostí a snižování závislostí na klíčových osobách a běžné pochopení US celým týmem, co US zahrnuje, vede k vyšší přesnosti nacenění a k plánování udržitelného závazku (commitmentu).

 

4. Pragmatismus

Kvalita je důležitým aspektem. Nicméně, každý může mít rozdílný názor na to, co je kvalita. Je kritické, aby tým chápal, co je důležité pro byznys a potom nabízel věci s rozumem a realistickým způsobem založeným raději na praktičnosti, než na teoretických úvahách.

Místo výmluv, by měli členové týmu nabízet možnosti. Neříkejme: „To nemůže být hotovo.“ Spíše vysvětleme, co může být hotovo.

Nemůžeme silou změnit lidi. Místo toho jim ukazujme, jak může budoucnost vypadat a pomáhejme jim, aby se účastnili při jejím tvoření. Členové týmu potřebují být ochotni pomoci každému jednotlivci, aby uspěl s vysoce důležitou položkou v backlogu, i když to znamená, že nebude dokončen jeho individuální úkol. Často, když členové týmu vidí, že někdo dává pozor, chápou, že by to mohlo být pro ně přínosné, aby dělali to samé.

Když tým čelí neřešitelnému problému, pak identifikuje skutečná omezení. Zeptej se sám sebe: „Může to být hotovo tímto způsobem? Má to být hotovo za každou cenu?“ Jakmile začneš problém rozebírat, můžeš ho jednoduššeji vyřešit.

Jestliže najdeš někde chybu, skutečně to neznamená, že to byla tvá chyba nebo cokoliv jiného. Je to však stále tvůj problém, a stále je potřeba ho vyřešit. Např., dokud jsi v dané časti kódu, je často rychlejší to raději opravit než dokumentovat nebo diskutovat o tom. Buď pragmatický a dělej vše pro nejlepší dobro týmu a produktu.

Je to často, kde vstupuje zdravý rozum do hry (ačkoliv se to nezdá být běžné). Např., netravme hodiny kompilováním statusových reportů, když to, co zákazník jednodušše potřebuje je, aby věděl, že projekt je na dobré cestě a přijďme s jednoduchým vysvětlením, když není. Najděme, co zákazník skutečně potřebuje, místo předpokládání a potenciálního mrhání časem, i když to bylo tímto způsobem v minulosti takto děláno.

 

5. Ochota selhat

Někteří lidé říkají, že nejlepší způsob, jak se něco naučit, je na něčem si vylámat zuby. S tímto se dá jedině plně souhlasit. Měli bysme si zjistit, co nejvíce informací, vyplývající z průzkumu, či pokládání otázek lidem, kteří by nám mohli dát relevantní odpovědi v dané oblasti, abychom nemuseli selhávat příliš často.

Umějme si připustit, že ne vždy všechno jde dobře. Pokud se jedná o volbu mezi možností selhání a nebo raději nic nedělání, pak je lepší, se cítit dobře, i když se do něčeho pustíme a nedopadne to nejlépe. Tým by měl mít na paměti, že pokud se mu něco nepodaří, nemělo by to vést ke strachu z represí.

Níže jsou uvedeny některé z mnoha věcí, které by měly ze selhání vyplynout:

  • uč se na základě těchto zkušeností a podobných vzniklých situací a nedělej stejná rozhodnutí, která povedou k opětovnému selhání
  • chápej, že když něco nefungovalo v dané situaci, že to může fungovat v situaci jiné, takže přidávej nové techniky do svého portfolia umu
  • pociťuj potřebu mluvit o selháních, tak aby se ostatní z něj mohli poučit
  • neskrývej selhání, buď otevřený do týmu

Inovace často přicházejí díky zkoušení nových věcí, které nás nemusejí napadnout při řešení běžných úkolů. Např., tým používal povinnou konfiguraci pro nástroj, která mu nevyhovovala. Rozhodli se změnit pracovní postup a vyzkoušeli jinou konfiguraci, která jim nakonec ušetřila značný čas při zadávání dat ve více logickém pořadí. Nebojte se zpochybňovat normy, které nefungují tak dobře, jak by fungovat mohly.

 

6. Neustálé zlepšování

Pohled na agilní myšlení může být takový, aby zahrnoval úkoly k učení se něčeho dalšího (i když se nezadaří) a ovlivňovat a neustále zlepšovat to, co děláme.

Jde o postoj, který přirovnává selhání a problémy s příležitostí učit se a tím mít neocenitelnou zpětnou vazbu. Jinými slovy, je to víra, že můžeme všichni v průběhu času posilovat růst, když soustředíme usílí na zlepšení naší znalosti a podpory týmu. Musíme vést organizační kulturu k tomu, aby dávala těmto činnostem prostor. Ačkoliv je nepochybně mnoho definicí agilního myšlení, je dobré mít charakteristiky agilního myšlení, které by mohli být dobré pro jakýkoliv agilní tým, na paměti.


Nové příspěvky blogu

6 základních pilířů úspěšné agilní transformace

14.03.20 od Administrator

1. Pozitivní postoj Vždy jsou nějaké výzvy...

Agile Performance Management
Agile Performance Management

15.01.20 od Administrator

Tradiční performance management (PM) je...

Kdo je Product Owner

23.08.19 od Administrator

V jakých oblastech by především Product Owner...

Zobrazit všechny příspěvky blogu →